|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
| |
|
|
The European Union as a normative power in relation to Russian Federation?
Klanicová, Viktória ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cieľom tejto práce bolo preskúmať, do akej miery možno považovať Európsku úniu za normatívnu mocnosť vo vzťahu k Ruskej federácii. Európska únia sa vyvinula v jedného z najdôležitejších globálnych aktérov na medzinárodnej scéne a tento vývoj následne vyvolal sériu debát, ktoré sa snažili definovať konkrétne aktérstvo EÚ vo vzťahu k tretím stranám. Na jednej strane akadémia zdôrazňovala normatívne a hodnotové prvky Európskej únie ako celku, najmä v oblasti zahraničnopolitickej spolupráce, kde existuje zvýšený dôraz na význam hodnôt a noriem v porovnaní s ostatnými tradičnými aktérmi v medzinárodnom meradle. Na druhej strane štrukturálni realisti poskytli alternatívnu záujmovo orientovanú definíciu, podľa ktorej sa od členských štátov Európskej únie očakáva, že budú nasledovať spoločný prístup iba v prípadoch, ktoré nie sú v rozpore s ich národnými záujmami, o ktorých sa tvrdí že vždy prevládajú. Tieto dva alternatívne pohľady na výskum poskytli tejto práci kritéria očakávaného správanie, ktoré boli skúmané na konkrétnom prípade vízovej politiky Európskej únie voči Rusku. Presnosť týchto dvoch teoretických rámcov bola analyzovaná pomocou troch kritérií - vývoja politiky v čase, na základe jednoty členských štátov a diskurzu v rámci vízovej politiky. Empirické skúmanie ukázalo, že aj keď členské štáty...
|
|
| |
|
|
"Západní" cizinci v normalizačním Československu
Mašková, Tereza ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce na základě archivního výzkumu a rozhovorů s jedenácti narátory popisuje aspekty každodenního života západních cizinců v Československu v 70. a 80. letech 20. století. Výpovědi narátorů jsou zasazeny do kontextu - zvláštní důraz je kladen na legislativu a interní předpisy převážně orgánů ministerstva vnitra, které se týkají československé vízové politiky a postavení cizinců ve vztahu k občanům Československa (sňatky) a policejnímu aparátu (rozpracování, sledování). Na základě výpovědí a archivních materiálů je možné vyvodit, že československý režim v západních cizincích nespatřoval a priori ideologické nepřátele a jejich přítomnost v Československu toleroval. Byrokratické procedury byly ovšem nastaveny tak, že bylo možné cizince důkladně kontrolovat. Obavy z neprodloužení pobytu, případně vyhoštění často vedly ty narátory, kteří chtěli v Československu žít trvale, k podvědomému vyhýbání se střetům s režimem. Všichni narátoři se k tehdejšímu režimu staví kriticky a dovedou přesně charakterizovat jeho podstatu a hlavní negativa, zároveň ale některé aspekty života v normalizačním Československu vnímají pozitivně (solidarita mezi přáteli, více volného času aj.). Klíčová slova každodennost, normalizace, orální historie, přistěhovalectví, vízová politika, zahraniční studenti, západní cizinci 2
|
|
|
Změny ve vízové politice ČR po vstupu do Schengenského prostoru
Bubnová, Kristýna ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Změny ve vízové politice ČR po vstupu do schengenského prostoru, je přiblížení a shrnutí změn, které v oblasti vízové politiky České republiky po vstupu do Schengenu nastaly. Zároveň bude přiblíženo, jak se tyto změny dotkly občanů třetích zemí cestujících do České republiky na základě víza či bezvízového styku a do jaké míry přijetí schengenských acguis ovlivnilo jejich pobyt na českém území. Práce se věnuje především krátkodobým pobytům. Pravidla pro dlouhodobé pobyty zůstaly v kompetenci jednotlivých států a nejsou tudíž v rámci EU harmonizovány. Je však nutné dodat, že přijetím schengenských acguis se pro držitele dlouhodobých víz a držitele povolení k pobytu upravily možnosti cestování po schengenském prostoru. V úvodu práce jsou představeny pravidla, které schengenské státy v rámci společné vízové politiky uplatňují. Následně se již práce zabývá implementací schengenských standartu do české vízové politiky a jak jejich přijetí vydávání víz ovlivnilo. V závěru jsou prostřednictvím případových studií představeny dopady vstupu ČR do Schengenu na konkrétních případech. Jako stát s vízovou povinností je uvedena Ukrajina, jako stát s bezvízovým stykem USA.
|
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Dopady vízové politiky EU na incoming ČR
Ryšánek, Petr ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Jenčková, Jiřina (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit dopady vízové politiky Evropské unie na příjezdový cestovní ruch České republiky. Pro dosáhnutí prvotního cíle byly vymezeny dílčí cíle, ke kterým patří porovnání ukazatelů příjezdového cestovního ruchu České republiky před a po vstupu do Schengenského prostoru a vyčíslení ekonomického dopadu uplatňované vízové politiky Evropské unie pro Českou republiku. Diplomová práce je členěna do sedmi kapitol. První tři kapitoly představují teoretickou část, tedy přehled základních pojmů z mezinárodního cestovního ruchu, statistického sledování cestovního ruchu a vízové politiky. Další kapitoly jsou věnovány analýze vlivu vízové politiky EU na vybrané země, jejichž občané mají vízovou povinnost vůči EU. V poslední kapitole jsou vyhodnoceny dosažené výsledky a provedena prognóza situace bez existence společné vízové politiky.
|
host ::
RSS.